Ozdobené stromy patří k Vánocům jako salát ke kaprovi. Dříve si lidé v období slunovratu nosili domů větve zelených jehličnanů. Měly je chránit před zlými duchy, nemocemi a neštěstím. A také symbolizovaly naději na jarní znovuzrození.
První svíčky na stromku měl podle legendy rozsvítit protestantský reformátor Martin Luther. Při večerní procházce užasl, když spatřil hvězdy zářící mezi stromy, a kouzlo chtěl napodobit.
Němečtí křesťané ho následovali a ke svíčkám přidali i nejrůznější ozdoby. A aby si ten krásný pohled co nejvíc užili, vzali stromky domů. Tyhle praktiky se ale nepozdávaly puritánům. Považovali je za pohanské.
Pak ale v roce 1846 vyšly londýnské noviny s obrázkem rodiny královny Viktorie u nazdobeného vánočního stromku. Královna ví přece nejlépe, co je správné, a tak to všichni ve městě začali dělat po ní.
Nová móda se šířila jako vanoční lavina po celém světě. Ne tak ale u vesnického obyvatelstva. To začalo zdobit stromky doma až v první polovině 20. století.
